Měsíční archivy: Říjen 2023

Ledovce na jihu západního pobřeží jižního ostrova jsem měl sice v plánu až poněkud později, ale zjistil jsem že od čtvrtka bude v této oblasti několik dnů pršet a tak je na čase plán upravit. Severní část západního pobřeží jsem proto už projel poměrně rychle a pak jsem se během jednoho dne přesunul skoro 200km až dolu na ledovce. Tam jsem strávil dva dny (moc krásné a slunečné dny) a zase jsem se vydal na cestu více na sever do Hokitika. Teď právě sedím v knihovně v Hokitika a zítra pojedu do Arthur’s pass, protože zítřek je…

Číst více

Z národního parku Nelson Lakes jsem se přesunul na západní pobřeží (West Coast) jižního ostrova. Teď se postupně posouvám po pobřeží směrem dále na jih a fotky tak budou z více míst které jsem po cestě navštívil.

Dnes jsem poslední den v národní parku Nelson Lakes než vyrazím dále směrem na Westport. A protože dnes dost prší tak jsem se byl jen ráno chvíli projít podél jezera ale teď odpoledne tu jen sedím v autě tak je čas nahrát fotky.

Z národního parku Abel Tasman jsem vyrazil na úplný sever jižního ostrova s jednou krátkou zastávkou v Takaka kde jsem nakoupil. Při cestování po těchto relativně odlehlých místech jsem vždy delší dobu bez možnosti nakoupit a někdy i bez přístupu k elektřině a internetu 😀 . Takže běžně vozím v autě jídlo na nejbližší dny, zásobu aspoň na týden v konzervách, 40l vody, 2 nabité powerbanky a 70l benzínu v nádrži. Třeba tady na severu jsem v kempu žádný signál neměl a internet jsem chytil jen na kopcích na tracku. Jak jsem už psal výše, s přístupem…

Číst více

Po krátké zastávce v Richmondu, kde jsem nakoupil, vypral a nahrál minulé příspěvky na net, jsem vyrazil do národního parku Abel Tasman. Vede tamtudy několikadenní track, ale já si rezervoval kemp někde uprostřed s tím že se prostě jen podívám po okolí. Všechno to byly tedy cesty po pobřeží a spousta krásných pláží. Já mám tedy osobně moc rád být na pobřeží, cítit vůni moře a dívat se na tu kombinaci zelené a modré. Na jednom místě jsem z vyhlídky viděl i lachtany jak plavou dole v moři, ale bylo to moc daleko takže na fotce by…

Číst více

Z Pictonu jsem vyrazil přes Blenheim směrem na Nelson. Někde asi uprostřed cesty jsem si rezervoval kemp ve kterém jsem byl dva dny abych měl čas podívat se po okolí. Jeden celý den (kdy bylo i překvapivě hezké počasí) jsem strávil výletem na French Pass. French Pass není sice vzdáleností úplně daleko, ale cesta vede přes hory a místy je štěrková. V tomto případě je ale i cesta cíl, protože z cesty jsou krásné vyhlídky po okolí takže jsem stejně pořad zastavoval.

Po příjezdu na jižní ostrov jsem strávil první noc v kempu kousek od Pictonu protože další den jsem se chtěl podívat ještě tady po okolí než vyrazím dále. Nebylo sice moc hezky, ale na Zélandu je to počasí dost nepředvídatelné. Vyrazil jsem tedy na Queen Charlotte vyhlídku odkud je vidět nejen na okolní ostrovy ale i na trasu po které plují trajekty do Pictonu. Vlastně jsou to dvě vyhlídky a vyrazil jsem tak abych jeden trajekt z Wellingtonu stihl na první vyhlídce a další na druhé. A protože trajekty jeli na čas vycházelo vše dobře.

Z národního parku Tongariro jsem jel rovnou do Wellingtonu dokud jsem pak jel trajektem do Picotnu na jižním ostrově. Ve Wellingotnu jsem chtěl jít na track na dva majáky na jihu. A taky jsem se tam chtěl potkat s Terkou a Hankou se kterými jsem pracoval na borůvkách. Bylo ale natolik větrno, že na majáky jít nešlo. Tak jsme nakonec jen kempovali společně na free kempovišti v centru Wellingtonu. V sobotu ráno jsem pak hned po snídani jel na trajekt.

Po dvou měsících končí můj pobyt v borůvkovém skleníku a je čas posbírat si všechny věci do auta a vyrazit směrem na jih. Ještě před odjezdem jsme s Michalem, který odjíždí za si týden, vymysleli že by chtělo zkontrolovat rezervy aut. No třeba já jsem se musel podívat na návod aby mi ukázali jak ji pod auto ti vynalézaví Japonci dali. Trajekt na jižní ostrov mám rezervovaný na sobotu takže moc času na severní ostrov už nemám, ale byl jsem tu dost dlouho. V podstatě jediným místem kde jsem se chtěl po cestě na trajekt zastavit je…

Číst více

Poslední dobou tu nemáme moc hezké počasí, prostě pořád prší. Minulý víkend pršelo oba dny a tak jsem byl docela rád že v sobotu pracujeme, protože co tu moc taky dělat když je hnusně. A v neděli jsem byl navštívit známé z Aucklandu. Vlastně bylo fajn po dlouhé době zase mluvit s někým z místních protože tady jsem vlastně téměř výhradně s dalšími cestovateli. No a hlavní věc, ti moji známí mají doma malého domácího psíka 🙂 . Přes týden jsem pak normálně pracovali – to je výhoda skleníku, je prostě jedno že venku prší. V sobotu…

Číst více

10/10